Chcete být zase šťastní? Odhoďte vše, čím se trápíte.

Člověk na tento svět přichází jen se základními nastaveními. Proto jsou děti bezprostřední, hravé, veselé a šťastné. Dokáží se radovat opravdu ze všeho. Pokud děti pozorujete při hře, uvidíte jak vše prožívají. Jako by to byla skutečnost. Nepředstírají. Ta otevřenost je fascinující. Štěstí v ryzí podobě.

Kam zmizelo štěstí?

Dospělost je jiná. Většinou jsme uzavření. Neprojevujeme příliš svoje pocity. Žijeme v jakémsi virtuálním světě, který se odehrává v naší hlavě a příliš nevnímáme vnější svět. Jako bychom to ani nebyli my. Někde se přetrhly vazby na radost, kterou jsme v dětství prožívali a dnes jsou to jen prchavé okamžiky, kdy se cítíme opravdu šťastní. Někdo dokonce vůbec. Stavíme si do cesty mnoho překážek, které až se splní, tak budeme šťastní. Ani si neuvědomujeme, že štěstí nenajdeme ve vnějším světě, ale sami v sobě. Pokud nebudeme šťasní jen tak sami o sobě, žádný prožitek, věc nebo člověk nás trvale šťastnými neudělá.

Kde to začalo?

Ty změny, kdy jsme se přestali radovat byly postupné. Plíživě se nám vkradly do života a my jsme se, ani nevíme jak, staly jinými. Za vším jsou naše zkušenosti. Díky nim jsme změnili svůj způsob vnímání reality. Jedna zkušenost střídá druhou a my si vytváříme podvědomé programy, které nám ztěžují normální prožívání.

Mohlo to začít třeba takhle:

Malému Jindřichovi bylo pět let, když byl se svými prarodiči na letní dovolené. Tehdy ještě nebývaly televize na každém pokoji a tak se sledovaly pořady ve společenské místnosti rekreačního zařízení. Jednou dávali Jindřichův oblíbený film. Celý natěšený už půl hodiny před začátkem seděl před obrazovkou, aby mu nic neuniklo. Bylo to opravdu zábavné.

Během filmu se smál, až ho bolelo břicho. Bezprostředně prožíval to, co se na obrazovce zrovna odehrávalo. Při jedné obzvlášť veselé scéně se ale najednou zarazil. Uvědomil si, že se baví jen on. Ostatní lidé ho jen nechápavě a s očividným opovržením pozorují, jak se směje jako blázen. Celý ztuhl. Najednou už se mu nechtělo vůvec smát. Těch několik párů očí, které se do něho zabodávaly, mu vzaly radost. Od toho okamžiku se začal kontrolovat. Jen aby nebyl středem pozornosti. Zase by si o něm mohli myslet, že není normální. A tak vyměnil dětskou bezprostřednost za kontrolu.

Jaká nastavení máte vy?

Každý má své zkušenosti a jedna po druhé vytváří současný stav. Důležité ale je, že nic není neměnné. To, jaká jsou vaše přesvědčení, můžete snadno zjistit. Vezměte si papír a napište všechno, co vás napadne, proč nemůžete být šťastní. Uvidíte, co všechno vás napadne. Když se těchto přesvědčení a zkušeností zbavíte Kvantovými opravami, budete znovu prožívat radost a štěstí každý den a třeba každou hodinu. A to je to nejlepší, co vás může v životě potkat.

Na našem pohodovém prožívání je závislé i naše zdraví. Každý, kdo je veselé povahy a bere život s nadhledem, má mnohem méně zdravotních problémů a dožívá se vyššího věku. Buďte tedy šťastní!