Limity současné psychologie

Psychologie je na řadu věcí krátká

Současná psychologie popsala řadu jevů a prožitků odehrávajících se v našich myslích. Vznikly obory a postupy, které zlepšují prožívání lidí s psychickými problémy. Ale jak se ukazuje v posledních letech, klasická akademická psychologie se dostala na hranice svých možností. Není schopná rozluštit některé naše vnitřní pochody tak, aby došlo k radikální a rychlé změně ve stavu postiženého.

Rychlá doba a psychologie

Za tím vším je nepochopení skutečného fungování naší mysli. Proto je psychologie na většinu problémů krátká. Pokud se zlepšení objeví, tak v řádu měsíců či let u jednoho problému. A to je poněkud pomalé tempo na to, v jak rychlé době žijeme a jak rychle jsme si schopni vytvářet nové a nové potíže.

Pro nás je ideální zbavit se toho, co nás trápí během několika minut nebo maximálně hodin. A k tomu stačí málo. Objevit situace, které současnou situaci vytvořily. Pokud je objevíme - a objevíme je vždy - máme vyhráno. Nemusíme dlouhodobě vysedávat v ordinaci a zkoušet krůček po krůčku měnit to, co nám nevyhovuje. Pro naši orientaci nám pomůže i pochopení toho, jak vše ve skutečnosti vzniklo a především, v jaké době.

Kde problémy vznikají

Každá situace, kde se necítíme dobře, má své kořeny úplně někde jinde než v právě probíhající události. Současnost nám jen jitří vědomé nebo nevědomé vzpomínky z minulosti. Jednoduše si můžeme celý proces, kterým si neustále připomínáme minulé pocity, popsat na jednoduchém příkladu:

Jedete autobusem. Je poměrně plno a tak stojíte a držíte se tyče spolu s pánem v obleku a fialové kravatě. V jedné zatáčce ale autobus udělá nepředvídatelný manévr a vy, ve snaze zabránit pádu, ukročíte. Smůla je, že plnou silou dupnete na nohu vedle stojícího pána s fialovou kravatou. Ten, zaskočen bolestí, vám začne i přes vaše omluvy, nadávat. Cítíte se provinile a poníženě. Jste rádi, když už z autobusu vystoupíte.

Další den jdete na procházku. Kráčíte po ulici a proti vám běží chlapeček. V ruce drží kornout pistáciové zmrzliny. Jak vás míjí, najednou na čisté rovině zavrávorá a spadne. Rovnou na vás a pistáciovou zmrzlinu vám vyklopí na vaše nové kalhoty. Měla to být krásná procházka, ale v ten jediný okamžik se změnila v horor. Máte vztek. Nemůžete jít dál, musíte se vrátit a převléknout se. Flek je opravdu veliký a navíc vás to teď studí.

Psychologie nám nepomůže tak rychle

To byly dva zcela oddělené zážitky, ale teď si představte, že za pár let jdete po ulici a naproti vám kráčí pán v obleku s fialovou kravatou a líže pistáciovou zmrzlinu. Ani nevíte proč, ale i když toho člověka vidíte poprvé v životě, je vám krajně nesympatický. Jak se blíží, přepadá vás panika a opravdu ve vás zatrne, když vás míjí. A cítíte se špatně i několik minut po tom, co zmizí. Nedokážete si to vysvětlit. A přitom je to jednoduché. Pocity ze dvou, na sobě nezávislých setkání, ve vás vyvolaly ty samé emoce, a to klidně i po letech. Právě proto, že v našem podvědomí jsou zaznamenány navždy a v současnosti se jen znovu a znovu jitří.

Zkušenost prožitku

Moje vlastní zkušenost ukazuje, že rozkrýt jednotlivé situace, které se na našich dnešních potížích podílejí, je velice snadné. Dalším krokem je pak zpracování původních zážitků a rozhodnutí, že od dnešního dne už mě nebudou ovlivňovat. Příště až potkám pána v červené kravatě se zmrzlinou, budu už úplně klidný. A to je opravdu velká svoboda!

Postupem času jsem pochopil, že nezáleží na teoriích, důležité je, co funguje v praxi. Problém současné školené psychologie je to, že staví na dogmatech, starých pravdách, o kterých se nepochybuje. A jak se v moderní době ukazuje, pochybovat bychom měli o všem, co si nemůžeme sami ověřit.

zpět na Blog